V souladu s novelou daňového řádu bude možno při dodržení určitých podmínek podávat přiznání k dani z příjmů právnických a fyzických osob později než doposud. To určitě uvítá řada daňových poplatníků, avšak schválená změna může mít i pár úskalí. Zda budete moci i vy podat daňové přiznání k dani z příjmů později, za jakých podmínek se dozvíte v našem článku.
Pokud přiznání k dani z příjmů nebude podáno ve standardní lhůtě (do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období, zpravidla 1. dubna), prodlužuje se lhůta na 4 měsíce, pokud bude následně přiznání podáno elektronicky. Ještě delšího prodloužení, a to na 6 měsíců, lze dosáhnout, pokud daňové přiznání podá daňový poradce. Stále tato lhůta platí také pro subjekty, které mají povinnost auditu.
Nové pravidlo podporuje elektronickou formu podání daňového přiznání tím, že garantuje prodloužení lhůty o 1 měsíc. Zároveň však zachovává možnost podat elektronicky podání v rámci základní tříměsíční lhůty tak, že k prodloužení lhůty nedojde (což je pro podatele žádoucí zejména, čeká-li vyplacení vratitelného přeplatku).
Nově v případě daňového přiznání podaného poradcem odpadává administrativa spojená s testováním toho, zda byla včas uplatněna plná moc udělená konkrétnímu daňovému poradci (tu nebude nutné nyní na finančním úřadu podávat). Lhůta pro podání daňového přiznání se bude posuzovat zpětně podle toho, kdo, kdy a jakou formou daňové přiznání podal.
Nevýhodou navrženého institutu prodloužení lhůty je určitá dočasná nejistota týkající se délky lhůty pro podání daňového přiznání (a tedy i okamžiku splatnosti daně, resp. okamžiku, od kterého se odvíjí lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku). Správce daně bude moci určit, že k prodloužení došlo, až poté, co bude daňové přiznání podáno. K prodloužení tak dojde ex post, ovšem se zpětnými účinky. V případě, že daňové přiznání nebylo dosud podáno, bude moci správce daně případnou výzvu k podání daňového přiznání vydat až poté, co uplyne 6 měsíců od konce zdaňovacího období. Teprve tehdy lze s jistotou říci, že daňový subjekt je v prodlení, přičemž samotná délka prodlení bude odvislá od toho, jakým způsobem, resp. kým bude daňové přiznání podáno.
To platí i pro případnou pokutu za opožděné tvrzení daně, kterou bude moci správce daně uložit nejdříve po uplynutí šesti měsíců od konce zdaňovacího období. V případě, kdy je pokuta udělována za opožděné podání daňového přiznání, bude navíc výše pokuty závislá na tom, zda byly splněny podmínky pro prodloužení lhůty (elektronické podání či podání poradcem), aby bylo možné vyčíslit délku prodlení.
Výše uvedené dává daňovým subjektům, které se dostanou do prodlení s podáním daňového tvrzení oproti základní tříměsíční lhůtě možnost své pochybení napravit, nebo alespoň zmírnit výši sankce tím, že podání učiní elektronicky (měsíc navíc) či prostřednictvím poradce (3 měsíce navíc).
Pokud bude daňové přiznání podáno v základní lhůtě, možnost jejího prodloužení (čtyř nebo šestiměsíční) nenastane. Pokud by z určitého důvodu došel daňový subjekt k tomu, že by přesto chtěl dosáhnout prodloužení (např. se rozhodne využít služeb poradce), platí, že podané daňové přiznání v tomto případě již nelze vzít zpět.
Varianty podání daňového přiznání k dani z příjmů lze shrnout takto:
1) Přiznání podané ve lhůtě do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období (zpravidla do 1. dubna)
Poplatník může podat sám daňové přiznání, a to jak v listinné, tak elektronické formě. Pokud v této lhůtě podá přiznání poradce, je podání v pořádku, ale hledí se na něj jako podané v neprodloužené lhůtě. Z toho také mimo jiné vyplývá, že i splatnost daně nastává v této neprodloužené lhůtě. Lhůta pro vrácení přeplatku je 30 dní a počíná běžet 1. dubna.
2) Přiznání podané ve lhůtě čtyř měsíců od uplynutí zdaňovacího období (od 2. dubna až 1. května)
Pokud poplatník nepodá přiznání sám ve lhůtě podle předchozího bodu, má možnost takto učinit v této prvé prodloužené lhůtě, ale pouze elektronicky. Lhůta pro vrácení přeplatku je 30 dní a počíná běžet od 1. května.
V listinné podobě by již bylo přiznání podané pozdě (sankce v podobě pokuty za pozdní podání a úrok z prodlení by se vyměřilo za období od 2. dubna do data zaplacení dlužné daně).
Pokud v této lhůtě podá přiznání poradce, hledí se na podání jako v prodloužené lhůtě, ale ve lhůtě šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Lhůta pro vrácení přeplatku je 30 dní a počíná tedy běžet od 1. července.
3) Přiznání podané ve lhůtě šesti měsíců od uplynutí zdaňovacího období (od 2. května až 1. července)
Ve lhůtě mezi čtvrtým a šestým měsícem od uplynutí zdaňovacího období již poplatník sám nemůže podat daňové přiznání včas, a to ani v listinné podobě, ani v elektronické. Sankce by byly vyměřeny od 2. dubna (listinná podoba) nebo od 2. května (elektronické podání).
Poradce může přiznání podat. Lhůta pro vrácení přeplatku je v tomto případě 30 dní a počíná běžet od 1. července.
Veškeré termíny jednoduše pochopíte díky tomuto grafu:
O autorovi:
Ing. Tomáš Navrátil Daňový poradce Connect Economic Group s.r.o.
Tomáš je více než 11 let daňovým poradcem, který se skvěle vyzná v daňové legislativě a analyzuje daňové výhody a potenciální rizika. Díky tomu se naši klienti mohou správně rozhodovat a ochránit své podnikání. Tomáš má zkušenost i s podáváním odvolání proti nespravedlivým rozsudkům finanční správy. Daňové poradenství poskytuje jak stálým klientům, tak v podobě odborných konzultací pro širokou veřejnost.
21. 01. 2021