Jednoduché účetnictví pro spolky a pobočné spolky: Kdy ho můžete vést a na co si dát pozor?

Od roku 2016 mohou spolky i jejich pobočné organizace vést jednoduché účetnictví – ovšem jen za určitých podmínek. Jaké limity musí splnit, co všechno patří do celkových příjmů a jak se liší vedení účetnictví mezi hlavním a pobočným spolkem? Přinášíme přehled pravidel, která by měl znát každý správný účetní.

Anna Pelikánová, lektorka účetních kurzů CEG

Od 1. 1. 2016 mohou vést jednoduché účetnictví (JÚ) všechny spolky včetně nově vzniklých, avšak jen za předpokladu, že nejsou plátci daně z přidané hodnoty, celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 mil. Kč, a hodnota majetku spolku nepřesáhne 3 mil. Kč.

Celkovým příjmem se pro účely JÚ rozumí úhrn příjmů zjištěný z přehledu o příjmech a výdajích za účetní období. Do úhrnu příjmů se ovšem nezapočítávají průběžné položky a příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, příjmy nahodilé a mimořádné. Přestože se do příjmů nezapočítávají pohyby na průběžných položkách, započítávají se tam příjmy na účet nebo do pokladny při standardních převodech mezi bankovními účty, nebo hotovostí a účty, stejně tak se tam započte třeba příjem dotace apod. A proto, pokud by účetní jednotka v podstatě nevykonávala žádnou činnost, jen si převáděla velké finanční prostředky mezi účty, mohla by snadno překročit celkový příjem, a tím přijít o možnost vést JÚ.

Hodnotou majetku se pro účely JÚ rozumí úhrn majetku zjištěný z přehledu o majetku a závazcích sestaveného k rozvahovému dni. Do úhrnu majetku se opět nezahrnují pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady, pohledávky nahodilé a mimořádné a jejich úhrady. Při přechodu z podvojného účetnictví na jednoduché se bude hodnota majetku stanovovat z jeho brutto hodnoty, protože se v JÚ neprovádí účetní odpis.

Nově založený spolek může od svého vzniku vést JÚ, pokud se dá důvodně předpokládat, že splní uvedené podmínky k poslednímu dni prvního účetního období (tj. k rozvahovému dni). Jestliže spolek přestane během účetního období splňovat podmínky pro vedení JÚ, musí k 1. dni následujícího účetního období přejít na účetnictví podvojné. Pokud spolek před 1. 1. 2016 vedl podvojné účetnictví, může i za předpokladu splnění výše uvedených podmínek přejít na JÚ pouze v případě, kdy vedení podvojného účetnictví trvalo minimálně 5 let.

Spolky, které vedou JÚ: nesmí účtovat v hospodářském roce, jejich účetní rok je shodný s kalendářním rokem; nevztahuje se na ně kategorizace účetních jednotek dle zákona o účetnictví; nepřepočítávají majetek a dluhy v cizí měně na českou měnu kursem devizového trhu k rozvahovému dni, přepočítávají pouze valuty v pokladně a devizy na bankovních účtech; nesestavují odpisový plán, neboť svůj majetek účetně neodepisují (mohou odepisovat pouze daňově v souladu se zákonem o daních z příjmů); neuplatňuje se zásada opatrnosti, tzn. neúčtuje se o účetních opravných položkách a účetních rezervách; neoceňuje se majetek reálnou hodnotou.

Klíčovou záležitostí pro vedení JÚ (rovněž i účetnictví podvojného) u spolků je vytvoření směrnice pro členění výdajů a příjmů na hlavní a vedlejší hospodářskou činnost v souladu se statutem, stanovami či zakladatelským dokumentem spolku. Hlavní činnost spolku je většinou ztrátová, částečně nebo plně financovaná z dotací, od třetích osob, z darů, příspěvků či prostřednictvím zisku z vedlejší hospodářské činnosti. Naopak vedlejší hospodářská činnost má stejný režim jako u podnikatelských subjektů s tím, že zde neexistuje možnost rozdělení zisku mezi vlastníky společnosti (resp. členy spolku).

Účetní závěrku v JÚ představují: Přehled o majetku a závazcích a Přehled o příjmech a výdajích. Sestavené přehledy poskytují komplexní informace o příjmech, výdajích, stavu majetku a závazcích spolku. Přehledy je nutné vyhotovit nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období, tj. do 30. 6. následujícího kalendářního roku. Před sestavením přehledů se provádí inventarizace majetku a závazků. Přehledy musí být uschovány po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.

S účinností od 1. 1. 2016 platí vyhláška č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které vedou JÚ. Vymezuje povinnost vést následující účetní knihy: peněžní deník, knihu pohledávek a závazků a pomocné knihy o ostatních složkách majetku a závazcích z pracovněprávních vztahů, pokud je pro ně použití.

Pobočný spolek je organizační jednotkou spolku. Existence pobočného spolku je zcela na vůli spolku hlavního. Založen může být přímo stanovami hlavního spolku, nebo tyto stanovy alespoň určí, který spolkový orgán, např. členská schůze, a jak o tom může rozhodnout. Hlavní spolek si může založit libovolné množství pobočných spolků. Ty nemusí být přímo označeny jako „pobočný spolek“, ale z jejich názvu musí být tato okolnost patrná, např. „místní organizace“ apod. Odvislost od hlavního spolku je dále dána i tím, že je-li zrušen hlavní spolek, automaticky jsou tím zrušeny všechny jeho pobočné spolky. Pobočný spolek je samostatnou právnickou osobou. Pobočný spolek vede ode dne svého vzniku až do svého zániku samostatné účetnictví, stejně jako ho vede hlavní spolek. Účetnictví pobočného spolku, jako samostatné právnické osoby, musí být vedeno nezávisle na účetnictví hlavního spolku. Vznik pobočného spolku vytvoří novou účetní jednotku dle zákona o účetnictví. Jako samostatné středisko v účetnictví hlavního spolku by bylo možné vést pouze účetnictví organizační složky hlavního spolku, která není samostatnou právnickou osobou (nemá právní subjektivitu, vlastní IČO atd.).

Nezaměňujme vedení JÚ s daňovou evidencí, protože je tam pár podstatných rozdílů. V daňové evidenci se řídíme výlučně zákonem o daních z příjmů, neodkazuje-li ZDP na účetní předpisy, a jsou to záznamy výlučně pro stanovení správného základu daně z příjmů, kdežto JÚ se řídí zákonem o účetnictví a prováděcími vyhláškami a slouží primárně pro jiné účely než pro stanovení daně z příjmů.

Dozvěděli jste se něco nového?

Vzdělávejte se s námi dál: poslouchejte naše podcasty, přihlaste se k odběru našich novinek a podívejte se, jaké služby nabízíme v rámci daňového poradenství.

---

O autorce:

Ing. Anna Pelikánová

Senior účetní Connect Economic Group s.r.o.

Anna je uznávanou odbornicí na mnohá témata vedení účetnictví v ČR. Je za ní více než dvacetiletá praxe z finančního vedení nadnárodních korporací i výrobních firem. Jako autorka odborných publikací a lektorka seminářů na téma Účetnictví a daně pro nestátní neziskové organizace vzdělává další profesionály v oblasti účetnictví a daní v rámci celé ČR. Zodpovídá za profesionální služby, které klientům poskytujeme, a odborně vede celý tým CEG.

15. 10. 2025