• Filip Krejčí

Rozdělení příjmů neziskových organizací z hlediska daně z příjmů

Aktualizace: srp 17


Daň z příjmů je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Za poplatníky daně z příjmu právnických osob zákon považuje všechny osoby, které nejsou osobami fyzickými a organizační složky státu. Obecně jsou předmětem daně z příjmů právnických osob příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Pro neziskové organizace platí zvláštní daňový režim. Dani podléhají v zásadě pouze příjmy z hlavních činností, které jsou ziskové a příjmy z vedlejších činností: příjem z reklam a z pronájmu majetku (mimo pronájmu státního majetku). Vymezení zdanitelných příjmů je poměrně složitou záležitostí.

Pokud je jednotlivá hlavní činnost realizována jak za ceny ziskové tak ztrátové, nelze stejné výkony v rámci jednoho druhu činnosti kompenzovat. Tento systém je administrativně náročný, neboť si vynucuje klíčování příjmů a souvisejících nákladů podle jednotlivých druhů činností, případně i v jejich rámci.


Dále dochází k tomu, že subjekt dosahuje náklady, které souvisí jak s příjmy, které jsou předmětem daně, tak s příjmy, které předmětem daně nejsou. Takovými společnými náklady mohou být např. elektrická energie, nájemné, voda, údržba, činnost ekonomického oddělení, řízení, ostraha, správa organizace, atd. Pro přiřazení těchto režijních nákladů k výnosům je nutno zvolit vhodné kritérium. Existuje celá řada rozvrhových základen, ty jsou dány povahou činnosti, ve které společné náklady vznikly, namátkově lze uvést tyto:

  • počet ujetých kilometrů pro činnosti zdaňované a pro činnosti nezdaňované

  • délka strojového času - např. při vedení účetnictví a mzdové agendy pro činnosti zdaňované a pro činnosti nezdaňované

  • počet odehraných hodin na dvorcích tenisového klubu pro členy a nečleny, např. sportovní klub mimo výcviku svých žáků pronajímá nečlenům tenisové dvorce.

U některých organizací, v případě, že část vynakládaných nákladů je společná pro hlavní i hospodářskou činnost a co do výše je těžko rozlišitelná, je možné tyto náklady klíčovat v poměru výše tržeb.


Zákon o daních z příjmů ukládá neziskovým organizacím vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně výnosy, které jsou předmětem daně, a které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Totéž platí pro vykazování nákladů. Tato povinnost může být splněna i mimoúčetně v daňovém přiznání.


Jedna z možností je nastavení sledování pomocí analytických účtů nákladů a výnosů.Další variantou je sledování pomocí pomocného pole v účetním programu – např. pole činnost.


Struktura musí reflektovat členění nákladů a výnosů:


podle jednotlivých činností,pro potřeby stanovení základu daně z příjmů.

MD Dal D/ND Zdroj krytí Činnost HS Text

501 daňový dotace 1 obchod

602 nedaňový dar 2 finance

příspěvek

zřizovatele 3

4


Podle našich zkušeností z praxe některé neziskové organizace vůbec netuší, že nějaký zákon o daních z příjmů existuje. Zastávají názor, že vše je hlavní činnost a to činnost nezisková. Další skupinu tvoří organizace, které si vyberou některé činnosti, které jsou ziskové, uvedou je do daňového přiznání a ostatními se nezabývají. Konečný výsledek je nějak vypočten, a je otázkou času, kdy dojde k polemice se správcem daně.



O autorovi:

Ing. Filip Krejčí

Filip má více než 10letou praxi z vedení finančního a mzdového účetnictví obchodních korporací. Má zkušenosti s finančním řízením firem a vedením účetních týmů. Své znalosti a dlouholeté zkušenosti předává jako uznávaný lektor prostřednictvím odborných kurzů a seminářů dalším profesionálům v oblastech účetnictví, daní a mezd. Vedení účetnictví v jeho podání je profesionální a pochopitelné pro všechny.

  • Facebook Sociální Icon
  • LinkedIn Sociální Icon
  • YouTube Sociální Icon

©2019 by Účtujemeneziskovky.cz

photo by Stephanie Kristl