top of page
  • Obrázek autoraAnna Pelikánová

Nepřímé podnikání nevýdělečných organizací. Jak mohou neziskovky využít zisk a jak zdanit příjmy?

Po vstupu nového občanského zákoníku v platnost došlo k významnému uvolnění pravidel týkajících se výdělečných aktivit nestátních neziskových organizací (NNO). Přestože zůstává zachována zásada, že NNO nesmějí mít podnikání jako hlavní činnost, právní úprava nyní umožňuje, aby nevýdělečné organizace vykonávaly určité formy vedlejší hospodářské činnosti, včetně nepřímého podnikání. Jak mohou neziskovky využít zisk z podnikání a jak se takové příjmy daní?

 

Po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku došlo ke změně situace. Stále sice zůstává zachována zásada, že výdělečný účel je povaze nadací cizí, nicméně i přes to dochází v této oblasti k značnému uvolnění. Český právní řád nezakazuje, aby neziskové organizace, které jsou založené za jiným účelem, než je podnikání, nebo výkonem jiné výdělečné činnosti, nemohly výdělečnou činnost vykonávat vůbec. Právní teorie i praxe zná několik typů vedlejší hospodářské činnosti – podnikání, jinou výdělečnou činnost a tzv. nepřímé podnikání. Právě o nepřímém podnikání pojednává tento příspěvek.

Nevýdělečná organizace se může stát zakladatelem (i jediným) a společníkem podnikající právnické osoby. Bude mít tedy majetkový (obchodní) podíl, rozhodovací pravomoc a hlasovací práva v této podnikající právnické osobě, aniž by sama (tj. samostatně na svůj účet a odpovědnost) podnikala. Společník tedy není z důvodu účasti v obchodní společnosti podnikatelem. Pouhá držba obchodních podílů není považována za podnikání, pokud umožňuje pouze výkon práv spojených s postavením akcionáře či společníka nebo přijímání dividend a jiných výnosů.

Pokud je nevýdělečná organizace společníkem podnikající právnické osoby, pak prostředky z této účasti plynoucí organizaci (podíl na zisku, dividenda, vypořádací podíl společníka, podíl na likvidačním zůstatku) budou zařazeny do kategorie vedlejší hospodářské činnosti a budou zdaňovány v rámci této činnosti. Avšak výnosy z takovéto činnosti musí být vždy použity pro její hlavní činnost.

Jako příklad lze uvést neziskovku, která se stane společníkem společnosti s ručením omezeným či akcionářem akciové společnosti, neboť právě jen u těchto korporací zákon umožňuje založení jediným zakladatelem. Nevýdělečná organizace bude disponovat podílem v této obchodní společnosti, přičemž na samotných podnikatelských aktivitách se však podílet nebude. Není vyloučeno, aby se nevýdělečná organizace stala společníkem podnikající právnické osoby až v průběhu její existence.

 

Právní předpisy, regulující problematiku výkonu výdělečné činnosti u nestátních neziskovek:


Spolek – § 217 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

(1)

Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže.

(2)

Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku.

(3)

Zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku.


Nadace, nadační fond – § 307 obč. zák.

(1)

Nadace může podnikat, pokud podnikání představuje pouhou vedlejší činnost a výtěžky podnikání slouží jen k podpoře jejího účelu; nadace však podnikat nesmí, pokud to zakladatel v nadační listině vyloučil. Za stejných podmínek může nadace převzít vedení obchodní společnosti.

(2)

Nadace nesmí být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti.


Ústav – § 403 obč. zák.

Provozuje-li ústav obchodní závod nebo jinou vedlejší činnost, nesmí být provoz na újmu jakosti, rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných v rámci hlavní činnosti ústavu. Zisk může ústav použít jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen, a k úhradě nákladů na vlastní správu.


Obecně prospěšná společnost – § 17 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěných společnostech, ve znění pozdějších předpisů

(1) Kromě obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla založena, obecně prospěšná společnost může vykonávat i jiné činnosti („doplňková činnost“) za podmínky, že doplňkovou činností bude dosaženo účinnějšího využití prostředků obecně prospěšné společnosti, a zároveň tím nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb.

(2) Obecně prospěšná společnost se nesmí účastnit na podnikání jiných osob.

 

Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že spolek a ústav nejsou ve vztahu k formě účasti, resp. typu podnikající právnické osoby, nijak omezeny. Nadace (nadační fond) nesmí být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti (tedy společníkem veřejně obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti). Obecně prospěšné společnosti se nesmí účastnit na podnikání jiných osob vůbec.


Dozvěděli jste se něco nového?

Vzdělávejte se s námi dál: poslouchejte naše podcasty, přihlaste se k odběru našich novinek a podívejte se, jaké služby nabízíme v rámci daňového poradenství.


 

O autorce:


Ing. Anna Pelikánová

Senior účetní Connect Economic Group s.r.o.


Anna je uznávanou odbornicí na mnohá témata vedení účetnictví v ČR. Je za ní více než dvacetiletá praxe z finančního vedení nadnárodních korporací i výrobních firem. Jako autorka odborných publikací a lektorka seminářů na téma Účetnictví a daně pro nestátní neziskové organizace vzdělává další profesionály v oblasti účetnictví a daní v rámci celé ČR. Zodpovídá za profesionální služby, které klientům poskytujeme, a odborně vede celý tým CEG.


8. 7. 2024


コメント


bottom of page