Školská právnická osoba: přehledné vysvětlení pravidel a změn

Školská právnická osoba je specifická právní forma určená výhradně pro zřizování škol a školských zařízení. Umožňuje zřizovatelům – od obcí po soukromé subjekty – provozovat školy s vlastní právní subjektivitou, jasně daným hospodařením a odpovědností. Jaká pravidla musí školy dodržovat a jak je nastavena jejich ekonomická činnost? Přehledně vysvětlujeme v článku.

Školská právnická osoba je jednou ze dvou právních forem využitelných při zřizování škol a školských zařízení obcemi, kraji a svazky obcí. Jedná se o právní formu, která byla výlučně vytvořena pro oblast školství. V současné době je v rejstříku škol a školských zařízení zapsáno na 390 právnických osob v právní formě školské právnické osoby, a to všech zřizovatelů (veřejných a zejména neveřejných).

Zřizovatelem školské právnické osoby může být

• MŠMT, kraj, obec nebo svazek obcí, nebo

• jiná právnická osoba (např. registrovaná církev, obchodní společnost) nebo fyzická osoba.

  
  

Školský rejstřík se člení: 1.na rejstřík škol a školských zařízení a 2.rejstřík školských právnických osob. Školská právnická osoba vzniká právní mocí zápisu do rejstříku školských právnických osob. Rejstřík školských právnických osob je obdobou jiných rejstříků právnických osob (obchodního, nadačního, spolkového) pro školské právnické osoby a vede jej Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Statutárním orgánem školské právnické osoby, a to veřejného i neveřejného zřizovatele, je ředitel. V případě školských právnických osob zřízených veřejným zřizovatelem jsou zachovány vazby na zřizovatele.

Školský zákon č. 561/2004 Sb. ustanovením § 133 vymezuje základní zdroje příjmů školské právnické osoby:

• finanční prostředky ze státního rozpočtu; ke státnímu rozpočtu je finanční vztah školské právnické osoby zřizované obcí nebo krajem zprostředkován rozpočtem zřizovatele, s výjimkou poskytování finančních prostředků podle § 160 až 163 školského zákona, které jsou poskytovány školské právnické osobě krajským úřadem v přenesené působnosti přímo,

• finanční prostředky z rozpočtů územních samosprávných celků,

• příjmy z hlavní a doplňkové činnosti,

• finanční prostředky přijaté od zřizovatele,

• úplata za vzdělávání a školské služby,

• dotace na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,

• dotace na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce,

• dary a dědictví,

• případné další zdroje.

V rámci účetních jednotek se školská právnická osoba řadí mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání. Školská právnická osoba vede účetnictví dle zákona č. 563/1991 Sb., vyhlášky č. 504/2002 Sb., české účetní standardy č. 401 až 414.

Školská právnická osoba tvoří výsledek hospodaření sloučením výsledku hospodaření z hlavní činnosti a zisku z doplňkové činnosti po zdanění. Doplňková činnost nesmí omezovat hlavní činnost školské právnické osoby nebo ohrožovat její kvalitu, rozsah a dostupnost; není možné připustit, aby doplňková činnost byla dlouhodobě ztrátová (do konce následujícího roku musí být ztráta vyrovnána, učinit opatření k ukončení doplňkové činnosti tak). Školská právnická osoba zřizovaná obcí nebo krajem může doplňkovou činnost vykonávat pouze pokud zřizovatel výslovně stanovil toto ve zřizovací listině.

Dlouhodobý majetek

Na majetkových účtech eviduje školská právnická osoba pouze vlastní majetek. Dlouhodobý hmotný majetek se oceňuje podle § 25 a 27 zákona č. 563/1991 Sb. a § 32 a 33 vyhlášky č. 504/2002 Sb. pořizovací cenou, reprodukční pořizovací cenou, vlastními náklady, reálnou hodnotou.

Pokud nestanoví vyhláška č. 504/2002 Sb. jinak, stanovení výše ocenění pro zařazení majetku do jednotlivých majetkových položek je v příslušnosti každé účetní jednotky. Je však doporučeno, aby školská právnická osoba zvážila možnost stanovení výše ocenění pro zařazení majetku shodně s oceněním stanoveným vyhláškou č. 410/2009 Sb. Jelikož je jako drobný dlouhodobý majetek klasifikován majetek, který byl pořízen nejpozději 31. 12. 2002, nebude školská právnická osoba o žádném drobném majetku účtovat. V případě technického zhodnocení se ocenění dlouhodobého majetku zvyšuje o výdaje na technické zhodnocení za podmínky, že výdaje přesáhnou částku stanovenou zákonem o daních z příjmů. V opačném případě se výdaje účtují do nákladů.

Dlouhodobý majetek se odpisuje dle podle § 28 zákona o účetnictví a § 38 vyhlášky č. 504/2002 Sb. Odpisování je upraveno v Českém účetním standardu č. 409 „Dlouhodobý majetek“. O odpisech účtuje školská právnická osoba nejpozději k rozvahovému dni, přičemž sazby odpisů stanoví účetní jednotka sama, např. stanovením předpokládané doby používání majetku nebo výkonovým způsobem. Účetní odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Opravné položky, rezervy

Podle § 37 a 40 vyhlášky č. 504/2002 Sb. účtují školské právnické osoby pouze o těch rezervách a opravných položkách k pohledávkám, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (daňové rezervy), a současně souvisí s činností školské právnické osoby podléhající dani z příjmu dle zákona o daních z příjmů. Účetní opravné položky a rezervy netvoří.

Vlastní jmění a fondy

Vlastním jmění se účtuje na účtech účtové skupiny 90. Jedná se zejména o operace týkající se účtování o dotacích nebo finančních darech určených na pořízení dlouhodobého majetku, bezúplatných převodů majetku, převodu výsledku hospodaření nebo zdrojů fondů. Tvorba a čerpání fondů je stanovena školským zákonem a vyhláškou č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. Účty účtové skupiny 91, na kterých se v souvislosti s fondy účtuje, nemohou vykazovat aktivní zůstatek.

Opravy minulých období

Pro zaúčtování oprav minulých období není zvolena hranice významnosti, jako je tomu v případě vybraných účetních jednotek dle vyhlášky č. 410/2009 Sb., ani specifický účet. Opravy nákladů a výnosů minulých účetních období se zachycují na účtech nákladů a výnosů, kterých se týkají.

Časové rozlišení

Časové rozlišení nákladů a výnosů probíhá dle § 17 a 25 vyhlášky č. 504/2002 Sb. Časově se nerozlišují pokuty, penále, manka a škody.

Inventarizace majetku a závazků

Při inventarizaci majetku a závazků postupuje školská právnická osoba dle zákona č. 563/1991 Sb. Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů, se na školské právnické osoby nevztahuje. Inventarizační rozdíly se účtují dle ČÚS č. 403 až na výjimky do nákladů nebo do výnosů. V případě inventarizačních rozdílů (úbytků) zjištěných u zásob se způsob zaúčtování posuzuje porovnáním výše úbytku s normami.

Školská právnická osoba podle § 137 a 138 školského zákona vytváří peněžní fondy se zákonem uvedených zdrojů a může je použít výhradně pro zákonem stanovené účely. Školská právnická osoba zřizovaná obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí vytváří vždy rezervní fond, investiční fond a fond kulturních a sociálních potřeb. Pravidla pro naplňování a používání rezervního fondu a investičního fondu jsou stanovena poměrně volně. S fondem kulturních a sociálních potřeb se postupuje podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o FKSP.

Rezervní fond slouží přednostně k úhradě ztráty z hlavní činnosti z minulých let a dále k podpoře a zkvalitnění hlavní činnosti. To neplatí pro prostředky z dotací na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu EU, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, a pro prostředky z dotací na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, podle kterých jsou ČR svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce. Tyto prostředky se sledují v rezervním fondu odděleně a podle stavu k 31. 12. roku, v němž bylo ukončeno financování projektu, se provede finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem.

Novela školského zákona čeká ve třetím čtení na schválení Poslaneckou sněmovnou, nakonec se tak ale stane nejdříve 28. května.

Použité zákonné normy – citace:

Školský zákon

§ 136

Další pravidla hospodaření školské právnické osoby

(1) Školská právnická osoba nesmí

a) zřizovat školské právnické osoby, obecně prospěšné společnosti a nadace,

b) zakládat právnické osoby podle obchodního zákoníku a účastnit se na podnikání těchto osob,

c) zajišťovat závazky jiných osob.

(2) Školská právnická osoba zřízená ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí dále nesmí

a) přijímat a poskytovat půjčky bez předchozího souhlasu zřizovatele s výjimkou poskytování půjček z fondu kulturních a sociálních potřeb, sjednávat úvěry a směnečně se zavazovat,

b) uzavírat smlouvy o koupi najaté věci bez předchozího souhlasu zřizovatele,

c) nakupovat nebo bez předchozího souhlasu zřizovatele přijímat jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným osobám akcie či jiné cenné papíry,

d) poskytovat dary, s výjimkou darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo jiného peněžního fondu zřízeného pro sociální účely, prospěchových stipendií podle § 30 odst. 5 a ocenění podle § 31 odst. 1.

§ 137

Peněžní fondy školské právnické osoby

(1) Školská právnická osoba může vytvářet peněžní fondy.

(2) Školská právnická osoba vždy vytváří rezervní fond a fond investic; školská právnická osoba zřízená ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí také fond kulturních a sociálních potřeb.

(3) Rezervní fond, s výjimkou prostředků převedených v souladu s § 133 odst. 2, slouží přednostně k úhradě ztráty z hlavní činnosti z minulých let a dále k podpoře a zkvalitnění hlavní činnosti.

(4) Prostředky, které byly do rezervního fondu převedeny v souladu s § 133 odst. 2, se sledují v rezervním fondu odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl projekt ukončen.

(5) Fond investic slouží především k financování investičních potřeb školské právnické osoby. Fond investic je tvořen též odpisy z majetku podle zvláštního právního předpisu.

(6) Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do roku následujícího.

§ 138

Fond kulturních a sociálních potřeb

(1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub výdajů školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí ve výši 1 % z ročního objemu výdajů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mezd a na odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci.

(2) Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky.

(3) Fond kulturních a sociálních potřeb je určen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců v pracovním poměru ke školské právnické osobě a jejich rodinných příslušníků, a důchodců, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně byli v pracovním poměru ke školské právnické osobě nebo k okresnímu úřadu za předpokladu, že byli zařazeni k práci ve škole nebo školském zařízení bez právní subjektivity nebo k právnické osobě před změnou její právní formy na školskou právnickou osobu podle § 187.

(4) Školské právnické osoby zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí mohou sdružovat prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb, a to na základě smlouvy o sdružení.

(5) Ve smlouvě o sdružení je nutné zajistit, aby každá školská právnická osoba využila sdružené prostředky přiměřeně svému podílu vložených prostředků.

(6) Ve smlouvě o sdružení musí být dále upraveno, kdo je oprávněn s účtem, na němž jsou sdružené prostředky vedeny, nakládat, a jakým způsobem budou sdružené prostředky vypořádány v případě sloučení, rozdělení, splynutí nebo zrušení některé ze školských právnických osob, jejího vystoupení či vyloučení ze sdružení, a v případě ukončení smlouvy o sdružení.

(7) Pokud smlouva o sdružení nesplňuje náležitosti stanovené v odstavcích 5 a 6, je od počátku neplatná.

(8) Sdružené prostředky se vedou na zvláštním účtu, jehož nepoužité zůstatky se převádějí do dalších let. Úroky z tohoto účtu jsou příjmem tohoto účtu, úhrady za bankovní služby jsou výdajem tohoto účtu.

(9) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(10) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

(11) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.

Dozvěděli jste se něco nového?

Vzdělávejte se s námi dál: poslouchejte naše podcasty, přihlaste se k odběru našich novinek a podívejte se, jaké služby nabízíme v rámci daňového poradenství.

---

O autorce:

Ing. Anna Pelikánová

Senior účetní Connect Economic Group s.r.o.

Anna je uznávanou odbornicí na mnohá témata vedení účetnictví v ČR. Je za ní více než dvacetiletá praxe z finančního vedení nadnárodních korporací i výrobních firem. Jako autorka odborných publikací a lektorka seminářů na téma Účetnictví a daně pro nestátní neziskové organizace vzdělává další profesionály v oblasti účetnictví a daní v rámci celé ČR. Zodpovídá za profesionální služby, které klientům poskytujeme, a odborně vede celý tým CEG.

13. 5. 2025