Blíží se konec roku a mnoho z Vás se ptá, co vše si může uznat jako náklad v rámci své činnosti a o už ne. Ne vždy je to jednoznačné, a často podnikatelé či vedoucí pracovníci organizací dělají ty stejné chyby. Koukněte na stručný přehled, který jsme pro Vás zpracovali.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů definuje daňově uznatelné náklady jako výdaje, které jsou vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (pokud byly výdaje použity na nedaňové příjmy, pak ani výdaje k těmto příjmům nejsou daňově uznatelné). Dále musí být prokázáno, že náklad opravdu vznikl (fakturou, smlouvou), náklad musí být uplatněn v účetním období, ve kterém vznikl a nesmí být jeho uplatnění zakázáno zákonem (reprezentace, nesmluvní pokuty a penále).
Zákon o daních z příjmů - §24: Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Zákon o daních z příjmů - §25: Tento paragraf vymezuje daňově neuznatelné výdaje/náklady.
Výdaje/náklady daňově neúčinné můžeme rozdělit do 4 základních skupin:
1. Skupina – Náklady, které jsou vždy daňově neuznatelné
Reprezentace, nesmluvní pokuty a penále, dary, ostatní sociální náklady, účetní opravné položky, účetní rezervy apod.
2. Skupina – Náklady daňově uznatelné pouze do hodnoty souvisejícího příjmu
Manka a škody, které jsou daňovým nákladem do výše náhrady (náklad na škodu může být plně daňově uznatelným v případě poškození živelnou pohromou nebo škody způsobené neznámým pachatelem.)Hodnota neodpisovaného hmotného majetku (pozemku) při jeho prodeji fyzickou osobou.
3. Skupina – Náklady daňově uznatelné podle ustanovení zanesených v zákoně o daních z příjmu
Výdaje na pracovní a sociální podmínky zaměstnanců Odpisy dlouhodobého majetkuFinanční leasing
4. Skupina – Náklady, které jsou daňově uznatelné, pokud byly i zaplaceny
Pokud má být pojistné na sociální a zdravotní pojištění daňově uznatelným nákladem, musí být zaměstnavatelem i uhrazeno, a to nejpozději do konce následujícího měsíce po uplynutí zdaňovacího období.Daň z nemovitých věcíSmluvní pokuty a úroky z prodlení (platí jenom pro pokuty, penále, úroky a poplatky z prodlení vyplývající ze závazkového vztahu).
Některé nejvíce frekventované příklady:
Náklady na reprezentaci: pohoštění, občerstvení, dary jsou daňově neúčinné. Reklamní nebo propagační předmět musí být označen názvem obchodní firmy nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu. Zároveň nesmí hodnota tohoto předmětu přesáhnout hranici 500 korun bez DPH a nesmí být s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně.
Firemní stravování zaměstnanců a nápoje pro zaměstnance: příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin za směnu, která trvá min. 3 hodiny. Hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnancům na pracovišti je osvobozena od daně z příjmu u zaměstnanců. U zaměstnavatele je daňovým nákladem pouze voda (a to i balená).
Náklady na pracovní oblečení a jeho údržbu: jedná se pouze o oblečení, které zaměstnanec může nosit pouze v průběhu pracovního výkonu. Částky za opotřebení nářadí zaměstnance i příspěvek na udržování oblečení je možné paušalizovat.
Náklady na zabezpečení přechodného ubytování: pokud obec trvalého bydliště není shodná s obcí přechodného ubytování, nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem ve formě přechodného ubytování je osvobozeno od daně z příjmu maximálně do hodnoty 3 500 Kč měsíčně.
Doprava, přeprava a cestovní náhrady zaměstnancům: práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud zákon nestanoví jinak, jsou pro zaměstnavatele daňově účinné. U zaměstnance jde o zdanitelný příjem, a to ve výši obvyklého jízdného.
Cestovní náhrady na tuzemskou a zahraniční pracovní cestu: zaměstnanci vzniká nárok na stravné, ubytování, dopravu, náklady spojené se služební cestou, kapesné (pouze u zahraniční pracovní cesty).
Odborný rozvoj a rekvalifikace zaměstnanců: aby se pro zaměstnavatele jednalo o daňově účinný náklad a zároveň u zaměstnance o příjem osvobozený od daně z příjmů, musí to být nepeněžní forma úhrady zaměstnanci (zaměstnavatel zasílá peněžní prostředky rovnou vzdělávacímu zařízení, ne na účet zaměstnance) a vzdělání/rekvalifikace musí souviset s předmětem činnosti zaměstnavatele.
Kultura, rekreace, tělovýchova: vždy se jedná o daňově neúčinný náklad pro zaměstnavatele. Nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci za účelem benefitu rekreace je od daně z příjmu osvobozeno do částky 20 000 Kč za rok vč. rekreace pro rodinného příslušníka.
Pojistné na penzijní a životní pojištění: do 50 tisíc korun za rok dohromady pro penzijní (důchodové) připojištění a životní pojištění při splnění podmínek je osvobozeno od daně z příjmů a neodvádí se z něj ani sociální a zdravotní pojištění (daňový odečet pro zaměstnance na penzijní spoření a taky na životní pojištění v rámci daňových úlev je 24 000 Kč).
O autorce:
Ing. Šárka Pelikánová
Jednatelka a daňová specialistka Connect Economic Group s.r.o.
Šárka podporuje zvýšení finanční gramotnosti podnikatelů v ČR publikováním odborných článků nejen v médiích a v televizi. Vede naše oblíbené semináře Základy účetnictví a daní pro podnikatele. Ve 22 letech založila CEG, a od té doby se věnuje jeho rozvoji. Má za sebou také pracovní zkušenosti z Japonska, kde působila jako analytik v investičním fondu a zároveň tam studovala v rámci MBA programu.
12. 12. 2018