Neziskové organizace jsou specifickou skupinou organizací v rámci národního hospodářství, je tedy nezbytné znát jejich přesnější vymezení pro potřeby auditu.
Definice neziskového poplatníka
Do konce roku 2013 jsme byli zvyklí na pojem „poplatník, který nebyl založen nebo zřízen za účelem podnikání“. Od roku 2014 byl tento pojem v dani z příjmů nahrazen institutem veřejně prospěšného poplatníka. Původním záměrem bylo schválení zákona o statusu veřejné prospěšnosti, který by navazoval na nový občanský zákoník § 147 a stanovil podmínky, na základě kterých má právnická osoba právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti. Senát však tento návrh zákona zamítl.
Zůstala nám tedy pouze definice veřejné prospěšnosti v § 146 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, podle které je veřejně prospěšná ta právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu.
Pro účely zdaňování je však určující definice veřejně prospěšného poplatníka v § 17a v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“). Dle tohoto ustanovení je veřejně prospěšným poplatníkem poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním.
Definice veřejně prospěšného poplatníka v ZDP nijak nevychází ani nesouvisí s definicí veřejné prospěšnosti v NOZ!
Nyní tedy pro účely posouzení, zda se jedná o veřejně prospěšného poplatníka, bude záležet na formulaci hlavní činnosti v tomto zakladatelském právním jednání, statutu, stanovách atd. I když tedy bude u takovéhoto poplatníka převažovat činnost podnikatelská, mělo by se na něj hledět pro účely daně z příjmů jako na veřejně prospěšného poplatníka podle definice hlavní činnosti v jeho zakladatelském dokumentu.
Veřejně prospěšným poplatníkem jsou dle §18 odst. 3 resp. 8 ZDP - zejména:
1. Nestátní:
zájmová sdružení právnických osob, pokud není zřízeno za účelem podnikání (z.č.40/1964 Sb)
spolek (NOZ)
politická strana a politické hnutí (z.č.424/1991 Sb.)
registrovaná církev a náboženská společnost, (z.č.3/20002 Sb.)
nadace a nadační fond (NOZ)
obecně prospěšná společnost (z.č.248/1995 Sb.)
a ústav, obecně prospěšné společnosti (NOZ)
veřejná vysoká škola a veřejná výzkumná instituce (z.č.111/1998 Sb.)..
2. Státní:
organizační složka státu
obec, kraj, dobrovolný svazek obcí
Regionální rada regionů soudržnosti
příspěvková organizace
státní fond atd.
Předpisy, které upravují účetnictví NO:
z. č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č.504/2002 Sb., pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
ČÚS pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem není podnikání č. 401-414,
vyhláška č.507/2002 Sb., pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví (je zrušena, ale některé NNO se jí nadále mohou řídit podle znění § 38a ZOÚ)-od r. 2003,
vyhláška č.383/2009 Sb., technická vyhláška o účetních záznamech,
vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků,
vyhláška č. 410/2009 Sb., pro účetní jednotky, která jsou územními samosprávními celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů (kraje, obce, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové org., kraje a obce, státní fondy, organizační složky státu),
ČÚS pro ÚSC, PO,SF a OSS č. 701-710,
449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro plnění státního rozpočtu, státních fondu, ÚSC,DSO,RRRS.
Audit neziskových organizací je zaměřen na dvě oblasti – na finanční informace z účetní závěrky a účetnictví a na nefinanční informace (dotace, darovací smlouvy.. ).
Většina finančních zdrojů potřebných pro činnost těchto organizací je v podmínkách České republiky alokována z veřejných rozpočtů (z prostředků daňových poplatníků) a občan má proto právo vědět, zda jsou tyto prostředky využívány efektivně a ve prospěch realizace poslání a cílů, pro které byly neziskové organizace založeny či zřízeny. Má právo na to, aby alokace těchto prostředků byla realizována prostřednictvím veřejné volby a jejich užití, aby podléhalo veřejné kontrole. Audit neziskových organizací působí teda jako nástroj veřejné kontroly a regulátor alokace veřejných prostředků.
POVINNOST AUDITU V NESTÁTNÍCH NO:
Audit nadace § 341 NOZ
Dosahuje-li nadační kapitál nebo obrat nadace v uplynulém účetním období výše alespoň pět milionů Kč, podléhají řádná účetní závěrka, mimořádná účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka ověření auditorem. Ověření auditorem podléhá účetní závěrka i v případě, rozhoduje-li se podle ní o zvýšení nebo snížení nadačního kapitálu, nebo o přeměně nadace.
Audit ústavu § 415 NOZ
Účetní závěrku ústavu ověřuje auditor, pokud mu to ukládá zakladatelské právní jednání nebo statut, a nebo pokud výše čistého obratu ústavu překročí deset milionů Kč.
Audit o.p.s. §19 Zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů
Roční účetní závěrku musí mít ověřenu auditorem obecně prospěšné společnosti, které: a) jsou příjemci dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, případně z rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž celkový objem přesáhne v roce, za nějž je účetní závěrka sestavována, jeden milion Kč, nebo b) ve výši čistého obratu překročily deset milionů Kč.
Audit politické strany a politického hnutí § 18zákon č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
Politické strany a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu, která zahrnuje zprávu auditora o ověření roční účetní závěrky s výrokem bez výhrad.
Audit cirkví § 16a Předpis č. 3/2002 Sb. Zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech)
- výše čistého obratu účelového zařízení registrované církve a náboženské společnosti pro poskytování služeb sociálních nebo zdravotnických překročí 10 miliónů Kč.
POVINNOST AUDITU VE STÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍCH:
Podle zákona o obcích dá obec přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok příslušným okresním úřadem nebo auditorem a výsledek přezkoumání předloží obecnímu zastupitelstvu spolu s vyúčtováním hospodaření za minulý rok. Jak vyplynulo, mají obce povinnost přezkumu hospodaření (nikoli auditu), i když tento přezkum může být realizován auditorem. Obdobně jako na obce, se uvedený přezkum vztahuje také na dobrovolné svazky obcí. Stejně tak nově zřízené vyšší územně správní celky – kraje – mají povinnost ověřovat svoje hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Kraj je dá přezkoumat auditorem nebo Ministerstvem financí ČR.
Podnikatelskou činnost s majetkem státu provozují státní podniky, které jsou zřizovány k uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů. Tento subjekt má legislativně stanovenou povinnost ověřovat svoji roční účetní závěrku auditorem. Statutární orgán státního podniku pak sdělí do 1 měsíce od doručení zprávy auditora, jaká opatření byla přijata k odstranění nedostatků uvedených ve zprávě auditora.
Také účetní závěrka Nejvyššího kontrolního úřadu musí být ověřena auditorem. Závěrečný účet rozpočtové kapitoly Úřadu předkládá prezident Úřadu Poslanecké sněmovně současně se zprávou o ověření roční účetní závěrky auditorem.
Povinnost pravidelného auditu má stanovena také ústřední banka státu – Česká národní banka. Poté co je účetní závěrka ověřena auditory, bankovní rada ji předá Poslanecké sněmovně a zveřejní ji.
Do této skupiny náleží též organizace fondového typu a vládní agentury. Patří sem státní (účelové) fondy, které jsou zaměřeny na financování určitého segmentu veřejného sektoru, jako je např. kultura nebo na oblast ekonomiky, kde trvá zájem státu na ovlivňování výrobních resp. tržních podmínek -jedná se např. o Státní fond kultury, Státní fond rozvoje bydlení, Státní zemědělský intervenční fond. Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie a Státní fond dopravní infrastruktury. Do této skupiny můžeme ještě přiřadit i tzv. privatizační fondy, které jsou institucemi dočasného charakteru typickými pro postsocialistické státy, uskutečňující transformaci k tržní ekonomice. Další skupinu tzv. fondového financování tvoří fondy a instituce státní podpory podnikání, které se pohybují na hranici veřejného a tržního sektoru, resp. v řadě případu pracují na komerčním principu. Nicméně primární cílovou funkcí vládních agentur není dosahování zisku a kromě toho získávají zdroje nejen na finančním a kapitálovém trhu, ale také z veřejných rozpočtů. Proto je logické, že většina výše uvedených institucí se nachází pod různými formami veřejné kontroly včetně auditu.
Nejrozsáhlejší podmnožina subjektů veřejného neziskového sektoru v České republice je tvořena organizačními složkami státu a příspěvkovými organizacemi. Ty v současnosti však nemají zákonem stanovený audit. Mnohé z nich o něj dobrovolně žádají nebo je požaduje jejich zřizovatel. Lze předpokládat, že v případě realizace transformace těchto organizací na jiný typ neziskové organizace (transformace veřejného sektoru) nebo na obchodní společnost bude požadován audit jejich hospodaření a nakládání s rozpočtovými prostředky.
Z tohoto důvodu se objevují úvahy o specializaci, které se v naší praxi spojují nejčastěji s auditem neziskových organizací, obcí a jejich zařízení, v podnikatelské sféře, s auditem bank a investičních společností a fondů. Odlišnosti vycházejí z právní, ekonomické a účetní podstaty těchto subjektů. Jedním z řešení by mohlo být vykonání speciální zkoušky ve vybraných odvětvích stanovených komorou a vykonávání auditorské činnosti v těchto oblastech pouze auditory se zvláštním osvědčením. Další možností je vytvoření seznamu specializovaných auditorů na bázi dobrovolnosti, který by Komora doporučovala v příslušných oblastech a případné schvalování auditora nadřízeným orgánem. V roce 1997 ustavila Komora auditorů ČR pracovní skupinu při výboru pro auditorské směrnice, která zpracovala po konzultacích s ministerstvem vnitra a ministerstvem financí projekt směrnice pro audit veřejného sektoru. Po připomínkách byl tento návrh schválen jako Auditorská směrnice č. 52 s názvem "Audit obcí a organizací veřejného sektoru".
O autorce:
Ing, Anna Pelikánová
Hlavní účetní Connect Economic Group s.r.o.
Anna je uznávanou odbornicí na mnohá témata vedení účetnictví v ČR. Je za ní více než 20letá praxe z finančního vedení nadnárodních korporací i výrobních firem. Jako autorka odborných publikací a lektorka seminářů na téma Účetnictví a daně pro nestátní neziskové organizace vzdělává další profesionály v oblasti účetnictví a daní v rámci celé ČR. Zodpovídá za profesionální služby, které klientům poskytujeme, a odborně vzdělává celý tým.
30. 04. 2015