Podle NOZ je veřejně prospěšnou právnická osoba, jejímž posláním je přispívat vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na její rozhodování mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, nabyla majetek z poctivých zdrojů a své jmění hospodárně využívá k veřejně prospěšnému účelu. Taková právnická osoba má pak právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku. Musí však rovněž splnit podmínky stanovené jiným právním předpisem. Ten ale v současné době chybí. Teprve koncem minulého roku schválila vláda nový návrh zákona o veřejné prospěšnosti (navrhovaná účinnost je 1. ledna 2018).

Zákon přesněji upravuje podmínky, které musí právnická osoba pro zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku splnit. Klíčovým kritériem je požadavek neziskovosti, podle kterého může status veřejné prospěšnosti získat jen právnická osoba, jež nerozděluje zisk, nevyplácí vypořádací podíl a omezuje výplatu likvidačního zůstatku.

Osoba s tímto statusem bude povinna zřídit kontrolní orgán, který bude dohlížet na její činnost. Návrh zákona rozvádí i požadavek na bezúhonnost členů orgánů a osob podílejících se na vedení veřejně prospěšných organizací, který obecně stanovuje i občanský zákoník. 

Osoby se zapsaným statusem veřejné prospěšnosti budou povinny vyhotovit každoročně podrobnou zprávu o své činnosti. Ta bude obsahovat například přehled nákladů na vlastní správu, zhodnocení dosažení cílů, součet odměn vyplácených členům orgánů apod.

Navrhovaný zákon stanovuje i speciální pravidla pro ověření účetní závěrky auditorem a pravidla o střetu zájmů členů orgánů, zakladatelů a dalších osob organizace se zapsaným statusem.

Návrh zákona ani občanský zákoník neomezují osoby, jež mohou status získat. Při splnění zákonných podmínek budou mít možnost o zápis statusu žádat nejen typicky neziskové organizace, ale také obchodní korporace a jiné právnické osoby. Nejsou vyloučeny situace, kdy právnická osoba splní znaky uvedené v § 146 NOZ, ale z různých důvodů nebude mít zájem o zápis statusu do veřejného rejstříku.

Předpokládá se, že subjekty s tímto statusem budou moci využívat různé benefity – dotace, daňové a poplatkové úlevy apod.

Pobočný spolek může status získat nezávisle na statusu hlavního spolku, avšak samotné nabytí  statusu pobočného spolku může být stanovami hlavního spolku vyloučeno. Dále se počítá s úpravou, že nabytím statusu pro hlavní spolek nabývají status automaticky všechny jeho pobočné spolky.


Anna Pelikánová

Lektorka kurzů zaměřené převážně na daně a účetnictví v neziskových organizacích. Za sebou má více než 20 let zkušeností z vedení účetních oddělení v nadnárodních společnostech. Problematikou neziskových organizací se zabývá již několik let a některým neziskovkám pomáhá s jejich problémy.

Máte podobný dotaz?
Neváhejte mi napsat, ráda Vám obratem poradím.