1. Dary

Samotný proces obdarování je popsán v § 2055 a násl. NOZ . Dárce bezplatně přenechává „něco“, tento vztah nezavazuje obdarovaného k protiplnění (poděkování, zveřejnění loga na webových stránkách obdarovaného není protiplnění). Písemná forma je vyžadována jenom pokud je darovaná věc zapsaná ve veřejném seznamu, nebo v případě, že nedojde k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar.

Je potřeba rozlišovat, že dárce může darem nějaké neziskovce optimalizovat svůj základ daně (limity hodnot darů jsou v § 15 zákona o daních z příjmů pro fyzické osoby a v §20 zákona o daních z příjmů pro právnické osoby), ale tato úprava se netýká neziskovek (pokud daruje neziskovka, nesmí si odpočet daru od základu daně uplatnit).

Příjmy z darování jsou osvobozeny od roku 2014 pouze u veřejně prospěšných poplatníků, kteří jsou uvedeni v § 17a zákona o daních z příjmů za předpokladu, že tento příjem je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů (jsou to vlastně účely, kdy je možné uplatnit dar jako položku snižující základ daně) nebo jeho kapitálové dovybavení. Podmínky osvobození jsou obsaženy v § 19b zákona o daních z příjmů. Osvobození platí u veřejně prospěšných poplatníků s úzkým i širokým základem daně.

Pro účely zákona se kapitálovým dovybavením (viz pokyn D-22) rozumí zvýšení vlastních zdrojů (vlastního jmění) poplatníka. Může se jednat také o bezúplatné zvýšení nadační jistiny nadačním darem podle § 334 občanského zákoníku nebo obdobné trvalé bezúplatné navýšení vlastního jmění fundace, ústavu, obecně prospěšné společnosti nebo spolku v průběhu jejich existence.

V § 19b) odst. 3 zákona o daních z příjmů se říká, že osvobození těchto bezúplatných příjmů (darů) se nepoužije, pokud ho poplatník neuplatní. Rozhodnutí poplatníka o uplatnění nebo neuplatnění osvobození nelze zpětně měnit.

Použití daru může být jak na hlavní činnosti, tak na doplňkové činnosti, pokud byl naplněn účel § 19b odst. 2 písm. b) zákona o daních z příjmů. U doplňkové činnosti záleží na jaké účely je dar použit. V případě, že je to pro aktivity, které s posláním spolku nesouvisí (např. nájem nebytového prostoru), tak tyto doplňkové činnosti účel dle § 15 odst. 1 či § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů nesplňují.

Nikde ale nenajdeme lhůty, do kdy se má sledování účelu sledovat. Bezúplatným příjmem je často dlouhodobý majetek, a ten se používá delší dobu, a pokud bychom striktně vykládali zákon, tak účetní jednotka musí sledovat po celou dobu, zda je majetek na účel dle § 15 odst. 1 či § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů skutečně používán.

Účetní jednotka musí rovněž rozhodnout, zda výnos z přijatého daru bude časově rozlišovat dle období, kdy dar utratí, či nikoliv.

Dar časově nerozlišen/rozlišen

tis. Kč

ČASOVĚ SE NEROZLIŠUJE

ČASOVĚ SE ROZLIŠUJE 

2014

2015

2014

2015

Osvobozeni/ANO

NE

ANO

NE

ANO

NE

VÝNOSY

100

100

0

0

0

100

100

NÁKLADY

0

0

100

100

0

100

100

HV

100

100

-100

-100

0

0

0

OSVOBOZENO

100

 x

 x

 x

x

100

 x

NEDAŇOVÉ N

 

 

100

 

 

100

 

ZÁKLAD DANĚ

0

100

0

-100

0

0

0

 

 

U přijatých darů by měla mít organizace nastaven postup pro účtování a zdanění těchto darů. V souladu se směrnicí se o přijatých darech účtuje do výnosů nebo do fondů, oba postupy jsou v souladu s právními předpisy a potom se přijaté dary také daní (osvobozuje, nebo neosvobozuje).

Příjmy, které jsou předmětem daně, ale jsou osvobozené dle § 19b odst. 2 písm. b) se uvádějí na ř. 109 daňového přiznání:

Řádek 109 přiznání k dani z příjmů

1098)

Příjmy osvobozené od daně podle § 19b zákona, pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji (ř. 10)

 
 

 

Pokud se ale nenaplní účel, na který má být dar použit, nárok na osvobození zaniká a musí se podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 3 zákona o daních z příjmů o příslušnou částku daru zvýšit základ daně ve zdaňovacím období, kdy porušení nastalo.

V případě uplatnění osvobození musí ovšem dle § 25 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů ovšem vyloučit z daňově uznatelných nákladů výdaje (náklady) související s poskytnutým darem. Do konce roku 2013 platila úprava, že se vylučovaly jenom výdaje (náklady) vynaložené na dosažení či zajištění těchto osvobozených darů. Ale zmiňované ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů od roku 2014 obsahuje další úpravu. Vylučují se i výdaje (náklady) hrazené z prostředků, jejichž zdrojem je u poplatníka daně z příjmů právnických osob bezúplatný příjem od daně osvobozený nebo příjem, který nebyl předmětem daně (tj. náklady financované z těchto příjmů). Toto ustanovení se u veřejně prospěšných poplatníků nepoužije pro výdaje vynaložené na úrokové příjmy, které podléhají zvláštní sazbě daně; obdobně to platí pro použití prostředků z kapitálového dovybavení.

 

Účtování darů:

Cena

Zaúčtování

1. POŘÍZENÍ NEMOVITOSTI DAREM

100 000

021901

3. ODPIS NEMOVITOSTI – ÚČETNÍ ODPIS

10 000

551081

4. POŘÍZENÍ DARU (DLOUHODOBÝ MAJETEK) A DAROVÁNÍ DÁL

80 000

042911

5. DAROVÁNÍ VLASTNÍHO MAJETKU

45 000

546082

6. DAROVÁNÍ PŘIJATÉHO DARU

80 000

911042

 

 

  1. Dotace

Pod pojmem dotace se rozumí „peněžitý dar nebo daru podobná peněžitá úhrada ze strany veřejného sektoru nějakému subjektu“ v zájmu podpory jeho činnosti, případně pro snížení ceny určitého statku, jehož poskytování je ve „veřejném zájmu“. Dotace představuje přímou, podmíněnou a nevratnou peněžní podporu, přičemž klíčovou roli hrají zejména tzv. dotační podmínky, které konkretizují jednak možný okruh příjemců, a jednak podporované účely. Většina dotačních programů je přitom nastavena tak, že i když žadatel splní všechny stanovené podmínky, nemá tím automaticky zaručeno přidělení nabízené dotace (rozhoduje totiž celá řada dalších kritérií). Spíše jen výjimečně má žadatel nárok na dotaci vždy po splnění určitých podmínek.

Účetní musí přesně evidovat příjmy a výdaje dle podmínek v rozhodnutí. Příjemce dotace je povinen vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1191 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů a vést přidělenou dotaci v účetnictví odděleně.

Dotace jsou příjmy, které nejsou předmětem daně dle § 18a odst. 1b) zákona o daních z příjmů, dotace se uvedou na ř. 101 daňového přiznání.

 

Řádek 101 přiznání k dani z příjmů

101

Příjmy, jež u veřejně prospěšných poplatníků, nejsou předmětem daně podle § 18a odst. 1 zákona, pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji (ř. 10)

 

 

Příklad:
1) Celková pořizovací cena dlouhodobého hmotného majetku je 100 000 Kč. Část ceny je uhrazena z dotace v částce 60 000 Kč. Jedná se o odpisovaný majetek, odpisový plán je stanoven dle životnosti. Odpisová sazba je rovnoměrná v částce 10 000 Kč za 1 rok používání. Poměrná část odpisů připadajících na přijatou dotaci je 6 000 Kč, poměrná část odpisů připadající na vlastní zdroje financování pořízeného majetku je 4 000 Kč.

Dotace u dlouhodobého majetku

Účetní případ

MD

Dal

Předpis nároku dotace na dlouhodobý hmotný majetek

60 000

346

901

Příjem dotace na bankovní účet

60 000

221

346

Faktura za dlouhodobý hmotný majetek

100 000

O42

321

Zařazení do užívání

100 000

O22

O42

Odpisy – účetní

10 000

551

O82

Poměrná část odpisů z dotace

6 000

901

649

 

 

Daňové odpisy - viz § 29/1 zákona o daních z příjmů: vstupní cena HM se snižuje o poskytnuté dotace z veřejných rozpočtů. Obdobně se postupuje u HM vytvořeného vlastní činností a rovněž u bezúplatného příjmu ve formě účelového peněžitého daru na pořízení HM a jeho TZ. Podmínkou uplatnění daňových odpisů jako daňového nákladu je souvislost odpisovaného majetku se zajišťováním zdanitelného příjmů.

Účetní odpisy – viz § 32 vyhl. č. 504/2002 Sb.: účetní pořizovací cena se nesnižuje o přijaté dary na pořízení dlouhodobého majetku.

Rozpouštění vlastního jmění do výnosů – viz § 38/10 vyhl. č. 504/2002 Sb. – tento postup se použije jenom u majetku pořízeného z dotace, ne z přijatých darů.

Dále viz ČUS č. 413 Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky, kde je zřejmé, že účetní předpisy pro NO posuzují pojmy dotace a dary samostatně.


Anna Pelikánová

Lektorka kurzů zaměřené převážně na daně a účetnictví v neziskových organizacích. Za sebou má více než 20 let zkušeností z vedení účetních oddělení v nadnárodních společnostech. Problematikou neziskových organizací se zabývá již několik let a některým neziskovkám pomáhá s jejich problémy.

Máte podobný dotaz?
Neváhejte mi napsat, ráda Vám obratem poradím.